Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rhodos - Kolymbia

16. 8. 2011

Rhodos – Kolymbia 2.8.-12.8.2011

picasaweb.google.com/Bestyas69/Rhodos2011

p8040065.jpg

Naší letošní dovolenou jsme vybírali až jako „Last minute“ a když jsme si mysleli, že výběr bude velký a ceny budou podle toho, realita byla maličko jiná. Díky špatnému počasí v Čechách a proti loňskému roku menšímu nákupu letních dovolených od CK byl výběr menší a rychle se zmenšoval. Nakonec se nám po několika pokusech podařilo dovolenou objednat a hodinu poté i zaplatit a tak jsme se už jen mohli těšit na naší letošní dovolenou.

Nakonec jsme tedy vybrali další Řecký ostrov tentokráte Rhodos, letovisko Kolymbia, hotel Loutanis. Splnili jsme si požadavky a jeli na 11dní formou all inklusive, takže jsme neměnili ani moc Eur a radši si sebou vzali platební kartu. Již před odjezdem jsme se podívali, kam by se dalo vyrazit a jaké výlety bychom mohli podniknout, takže díky googlu jsme věděli, kde co leží, kam všude jet a co všechno navštívit.

Odlet byl plánovaný na 5 hodinu ranní, což způsobilo, že jsme museli hodně brzy vstávat a vyrazit na letiště. Díky CK, kde jsme zájezd koupili, jsme měli zaplacenou dopravu na letiště i zpět, tak odpadla starost, kdo nás přiveze tam i zpět. Odlet proběhl s malým zpožděním díky technickým problémům (maličko jsme znejistili, ale vše v pohodě), ale v 5hodin a 20minut jsme vzlétali směr Rhodos. Celý let byl opravdu klidný, společnost ČSA se o nás vzorně celý let starala a tak jsme za necelé 3hodiny přistávali na letišti, kde nás v 9ráno (časový posun) čekalo 25;C a 90% vlhkost vzduchu, což z východu z letadla na každého působilo jako rána do obličeje. Na letišti na nás už čekala delegátka, která nás nasměřovala do připraveného autobusu a po chvilce jsme už razili do našeho letoviska.

Ikdyž jsme do hotelu dorazili asi v půl desáté, dostali jsme hned na recepci hotelu klíče od pokoje, ovládání klimatizace a okamžitě jsme si mohli jít vybalit na pokoj. Celý hotel nevypadá špatně, je na něm ovšem znát, že se postavil před více lety a drobné opravy nejsou dělány zcela prestižně, což na dovolené, kterou chcete trávit hlavně u moře, rozhodně nevadí. Hned jak jsme položili kufr na pokoj, vytáhli jsme pantofle, plavky, ručník a hurá k moři. Vzdálenost k plážím byla sice 600 a 700metrů, ale vůbec to nevadilo, protože na pláž 5x denně svážel hotelový minibus. My jsme se ale první den rozhodli vyrazit na pláž pěšky a tak jsme vyrazili. Zanedlouho jsme dorazili k pláži a čekalo nás příjemné překvapení. Opravdu průzračně čistá voda! Vstup do vody byl sice z menších oblázků, ale ta voda byla opravdu úžasná! Vykoupali jsme se, užili si prvního sluníčka a razili zpět na hotel na první jídlo. Při obědech a večeřích byl výběr slušný, vždy bylo i nějaké ovoce (melouny žluté nebo červené, nektarinky, broskve, pomeranče) vždy se našlo i nějaké pěkné maso nebo ryby, těstoviny, rýže, brambory, člověk si prostě vždycky něco vybral a celkem dosyta se najedl. S pitím to bylo o něco slabší, protože si člověk musel dojít k baru a nechat si vybrané pití načepovat barmanem, což vedlo k drobným frontám. K pití jsme si u jídla mohli dát pivo, kolu, fantu, sprite, sodu, červené a bílé víno. Horší byly snídaně, kde byl výběr skoro každý den stejný a člověk se toho za těch 11dní přejedl, ale i tady se dalo kombinovat, takže i tohle šlo. Pokud jste zůstali přes den u bazénu, přišlo před obědem občerstvení ve formě pizzy a po obědě kopečková zmrzlina a sušenky. Samozřejmostí bylo u baru pití, kde byl výběr doplněn o různé místní alkoholické nápoje, ze kterých jste si mohli nechat namíchat i nějaký drink v rámci all inclusive. Jedinou chybičkou na tom všem byl fakt, že majitel byl na personál občas nepříjemný a poté nám připadalo, že se barman-ka vybíjí a zničehonic začne prosazovat zásadu:jeden alkoholický drink na jednu osobu. Trošku to znepříjemňovalo pobyt, ale po několika urgencích jsem si z baru normálně odnášel alkoholické pití pro sebe i Marti.

p8110076.jpgDalší výhodou byl svoz na pláž. Hotel nabízel dopravu minibusem na 2různé pláže a tak jsme i my vyrazili v 9hodin ráno na pláž. Cesta mikrobusem byl další opravdu silný zážitek, protože řidič si cestu opravdu užíval a k autu se rozhodně nechoval šetrně, což vedlo k rychlé dopravě na pláž s dalším intenzivním zážitkem. Tentokráte jsme vyrazili na vzdálenější (700m) pláž, kde na nás čekalo další příjemné překvapení. Opět nádherně modrá průzračná voda a navíc i písek na pláži! Rozhodnutí bylo okamžité, sem budeme jezdit! Lehátka i slunečníky na pláži, co víc si přát. Zabrali jsme si jednu sadu lehátek a slunečník a hned do vody. Voda byla opravdu teplá, žádné vlny, takže ideál pro děti. Přivezli jsme si navíc potápěčské brýle a šnorchly, tak jsme mohli se Soničkou pozorovat čisté dno a u blízkých skalisek i spousty různých ryb. Nad skaliskem byla postavená taverna, odkud byl nezapomenutelný výhled! Hned vedle této pláže se přes malou skálu člověk dostal do malého přístavu s další nádhernou malou pláží. I tady byl na pláži písek a navíc i malá taverna, kde jsme si častokráte kupovali různé občerstvení. Pokud jste si tady vybrali místní gyros (také jsme si dali), přinesli vám vrchovatý talíř masa, hranolků, nějaké zeleniny a tzaziků (místní ochucená majonéza), který jste sotva snědli. K pití nabízeli pivo do předem vychlazených sklenic nebo třeba opravdu čerstvý džus, který přímo u baru vymačkávali z čerstvých pomerančů, i z tohoto důvodu jsme si sem chodili pro výborné frapé (ledová káva), zmrzliny a na pivo. Jedno odpoledne jsme si vyzkoušeli ještě jednu pláž, kde byla výhoda baru přímo na pláži, kde jste si zaplatili lehátka a slunečník (obvyklá cena 8Eur) a jako bonus jsme si tady mohli sami točit pivo, ovocné džusy nebo sodovku. Další výhodou byla i přítomnost vodních sportů, které byly na této pláži o něco levnější a tak jsme se nechali se Soničkou táhnout za motorovým člunem na nafukovacím kruhu pro tři osoby. Sonička z toho byla rozhodně nadšená, tak mohu jen doporučit. Nevýhodou této pláže byly velké kluzké kameny ve vodě, proto jsme tu byli jen jednou. Nám se ovšem nejvíc líbila písečná pláž, kde se mi navíc podařilo usmlouvat lehátka z 8eur na 5Eur, nebylo co řešit.

 

p8100060.jpg

 

Ještě doma jsme si naplánovali nějaké výlety a tak hned při první schůzce s naší delegátkou jsme si zamluvili půjčení auta na 2dny. Díky stávce taxikářů na ostrově sice nebyla vůbec k dispozici nejlevnější typy aut, ale ani to nám nezabránilo ve vypůjčení auta na sobotu a neděli. V dohodnutou hodinu nám přivezli auto a po rychlém sepsání smlouvy jsme už uháněli v Nisanu Micra na první průzkum ostrova. Volba padla na letovisko Faliraki, kam jsme v prvopočátku směřovali výběr naší dovolené, protože se mělo jednat o rušnější místo. Do Faliraki jsme dorazili v pátek kolem půl desáté večerní a opravdu se jednalo o rušné místo. Po zaparkování auta jsme našli hlavní třídu, kde byla jedna diskotéka vedle druhé, všude hlasitá hudba, jeden obchůdek nebo taverna vedle druhé, opravdu zde byly davy lidí, takže jsme byli rádi, že jsme si to tady prohlédli, ale ještě radši jsme byli, že jsme ubytovaní v Kolymbii, jejíž dominantou je 3km dlouhá eukalyptová alej posetá tavernami, bary a obchůdky, ale v mnohem klidnějším duchu.

Dalším místem, které jsme díky půjčenému autu měli v plánu, byl Water park na okraji Faliraki, kam jsme přijeli v sobotu kolem třičtvrtě na deset. Po zaplacení vstupu, jsme ji hned našli lehátka, kam jsme rozprostřeli ručníky a hned jsme se vydali na průzkum a focení místních tobogánů a atrakcí. Když jsme si vše vyfotili, vyrazili jsme na samotné atrakce, vyzkoušeli jsme si různé atrakce, Sonička si oblíbila obrovský nafukovací skákací „půlmíč“ a byla ochotná vystát nemalou frontu, jen aby se mohla vyřádit. Nejdelší dobu jsme asi strávili na tobogánech, kde byly k dispozici spojené nafukovací kruhy, takže jsem mohl jezdit společně se Soničkou a Marti s námi jezdila na samostatném kruhu vždy před námi nebo po nás. Také jsme si zde samozřejmě dali nějaké to místní jídlo, zmrzlinu a pití. Trávit se tady dá celý den, ale už jsme byli celkem utahaní a tak jsme se kolem 16hodiny rozhodli, že se sbalíme a vyrazíme na další místo.

Dalším zastavením bylo hlavní město Rhodos. Po upozornění, kde se může parkovat zdarma a kde ne, jsme samozřejmě zaparkovali na placeném parkovišti, ale shodou náhod, že byla sobota odpoledne a už se platit nemuselo, jsme měli místo hned u přístavu u hradeb města. Nejprve jsme si prohlédli nádherný přístav se spoustou luxusních, obyčejných, zaoceánských, dopravních a dalších lodí a pak jsme se vydali dál do centra, abychom se podívali, jak se žije v hlavním městě. Je tu opravdu nepřeberné množství uliček s nekonečným množstvím obchůdků a taveren. Potkáte tu ale také žebrající děti hrající na harmoniku stále stejnou melodii nebo starou babičku sedící a prosící a každé Euro. My jsme se rozhodli, že najdeme kudy na místní vysoké hradby a po krátkém bloudění jsme našli správnou cestu a vydali se na okružní cestu kolem hradeb, která nás ve finále dostala i přímo na hradby. Město je to opravdu nádherné, všem mohu jen doporučit. Den uběhl a my jsme byli už opravdu utahaní a tak jsme se vydali směrem k hotelu a další výlet nechali až na další den.

Hned po snídani jsme se vydali navštívit místní nedalekou nepřehlédnutelnou horu, na jejímž vrcholu měl být malý kostelík. Autem jsme se dostali přibližně do tří čtvrtin hory, kde stála malá taverna a níž bylo i parkoviště. Po betonových schodech jsme se vydali vzhůru ke kostelíku. Přibližně v polovině cesty mě překvapil člověk sedící na stromě, který měl přes obličej dětskou masku tygra, na kolenou chrániče, v ruce malou tamburínu a zpíval jednoduchou, leč šíleně falešnou melodii. Opravdu nás zarazil, protože jsme nevěděli co si o něm myslet, až když jsem opodál na zemi viděl malý popelník a v něm pár mincí, pochopil jsem, že i on hledá svérázným způsobem jak přijít k nějakým penězům. Díky tomu, že většina schodů byla ve stínu, jsme se celkem rychle dostali až na poslední 300schod a mohli se s obdivem kochat nádherným malým kostelíkem se spoustou obrázků s náboženskou tématikou. Ještě větší krásou byl ale výhled do okolí! Viděli jsme naše pláže, vnitrozemí, nádherné moře a pláž, kam směřovala naše další cesta – Tsambika.

Tsambika je považována za nejkrásnější pláž Rhodosu a jeden den opalování na ní přirovnávají místní obyvatelé k týdnu opalování na jiných plážích, tak intenzivně tady svítí sluníčko. Pláž je rozdělena tavernami na několik částí. Na celém pobřeží se dá autem přijet až téměř k pláži, jen několik kroků od taverny. Hned po příchodu k pláži vás odchytí místní a snaží se vám nabídnout pronájem lehátek. Opět zde platí 8Eur za pronájem setu (2lehátka a slunečník). Věděl jsem, že tohle místo rozhodně není naše dnešní poslední a tak jsem nebyl ochoten zaplatit tuhle cenu. Po ujištění, že na pláži strávíme jen něco málo kolem 2hodin, slevila místní domorodkyně na 5Eur, ale s podmínkou, že nebudeme mít lehátko přímo u moře, ale až ve třetí řadě. Vůbec nám to nevadilo a tak jsme zaplatili a už spěchali vyzkoušet místní moře. Pláž je to opravdu nádherná s krásně jemným pískem, opět průzračnou vodou a navíc s opravdu pozvolným vstupem do moře, takže Sonička mohla celkem daleko, aniž by musela plavat. Po dvou hodinách jsme se sbalili, v místní taverně něco málo pojedli a vyrazili na další místo, které jsme měli v plánu.

Po zhruba 70km jsme přijeli na nejjižnější část ostrova, kde se střetala 2moře, egejské a jónské. Mohli jste tady vidět jak východní moře (u něho jsme se koupali celou naší dovolenou), tak i západní, u kterého mělo být větrněji a mělo být ideálnější pro surfaře. Po příjezdu na místo jsme byli opravdu překvapeni! Obě moře byla rozdělena pruhem pláže, kde všude parkovaly karavany a spousty aut, protože tohle místo bylo opravdu ideální pro surfaře a pro borce, kteří měli na nohách malé prkno a nechali se tahat pomocí velkých větrných draků. Co všechno tihle borci dokázali, to bych přál vidět každému. Díky malému padáku dokázali skákat i několik metrů vysoko nad moře a pak opět bezpečně přistát na vodu. Proháněli se větrem ve vysokých rychlostech a přitom jsem neviděl ani jednu srážku s někým jiným, prostě nádhera. Celkem tu foukalo a tak jsme se chtěli i vykoupat ve vlnách, ale byli jsme zvyklí na luxusně teplé moře a tamní teplota moře nás natolik překvapila, že jsme koupání nechali na naši oblíbenou pláž. Když jsme vše nafotili, rozhodli jsme se vydat zpět k hotelu a auto použít již jen na poslední malou zastávku.

Poslední zastávkou bylo místo zvané: Sedm pramenů. Dorazili jsme pod malý kopec, kde jsme zaparkovali auto a vydali se směrem, odkud přicházeli ostatní turisté. Dorazili jsme k malé taverně, okolo níž tekl malý průzračný potůček, ve kterém se cachtaly kachny a pávi. Potůček vznikl díky 7pramenům, které byly směrem nad restaurací postupně číselně označené.  Odtud se potůček stáčel k malému vchodu, který podle průvodce měl být průchozí. Vchod byl asi tak 1,8m vysoký a široký asi jeden metr. Vyfotili jsme se a vstoupili dovnitř. Po kotníky jsme brouzdali ve studené vodě stále dál a dál, postupně jsme už neviděli na krok a Sonička se začala maličko bát. Asi po 50metrech se nám nad hlavou objevil průzor, díky kterému do tunelu pronikalo alespoň trochu světla, ale po pár metrech přišla zase tma a východ nikde. Šli jsme tedy dál a po dalších asi 50m jsme se dostali k vytouženému východu. Konečně jsme byli venku a před námi se ukázalo krásné modrozelené jezírko naplněné vodou ze sedmi pramenů. Pokračovali jsme ještě kousek po proudu a tam našli malý vodopád. Pořídili pár fotek a vydali se zpátky. Vypadalo to, že budeme muset zpět do tunelu, ale nad tunelem byla značka, že je jen jednosměrný a tak jsme museli po lesní cestě zpět k autu. Zážitek to byl opravdu intenzivní! ;o)

 

p8100046.jpg

 

Po návratu zpět jsme byli už utahaní, takže jsme jen dotankovali auto, odevzdali klíče od auta a dál si užívali dovolenou jen v letovisku Kolymbia, které samotné nabízí spousty barů a taveren, takže máte kam jít za posezením. Samozřejmě nabízí i spousty taveren, kde můžete ochutnat místní speciality a v neposlední řadě i spousty různých krámků, kde si můžete nakoupit vše od suvenýrů přes tradiční olivový olej a ouzo (místní vyhlášená pálenka) až po prostředky všední potřeby. Navíc jsme tu nově ochutnali i novou pálenku, kterou jsme ještě neznali, byl to anýz namíchaný společně s kávou. Je to opravdu nevšední a zajímavé pití, které jsme si přivezli i domů. Je tu i malý přístav, odkud můžete vyrazit lodí na další různé výlety a nechybí tu i spousty vodních atrakcí, takže můžete vyzkoušet padák, banán, vodní lyže a jiné radovánky. Za celou dovolenou jsme jen jeden den zahlédli v dálce jediný bílý mráček. Pouze 2 dny foukal lehký vítr a teplota se pohybovala průměrně kolem 35°C! K tomu navíc to průzračné moře, které jsme v téhle čistotě naposledy viděli před lety na Chalkidiki.

Dovolená utekla pekelně rychle a nám nastal den odjezdu. Předvečer jsme si vyměnili adresy s dalšími známými, s kterými jsme se tu potkali, ještě naposledy popili a ráno už jen balili kufry, abychom stihli odevzdat klíče od pokoje, který jsme museli opustit do 12hodin. Kufry jsme pak nechali na recepci a jelikož jsme od hotelu odjížděli na letiště až v půl deváté večer, rozhodli jsme se ještě poslední hodiny trávit na pláži. Obětovali jsme oběd a na posledních 5hodin se jeli koupat a slunit na naši oblíbenou pláž. Večer jsme ještě naposledy zašli na nákupy, zašli na večeři a pak už jen do autobusu směrem letiště.

Odbavení trvalo maličko déle díky poruše odbavovacího pasu, ale nakonec jsme se kufru zbavili a vydali se hledat letištní bránu, odkud budeme nastupovat do letadla. Jen u našeho letu nebylo stále nic vidět a tak jsme začli být maličko nervózní, ale nakonec asi 30minut před odletem naskočila brána číslo 4 a my mohli nastupovat. Vše proběhlo načas a my už jen z výšky sledovali vzdalující se Rhodos. Cestu jsme měli okořeněnou pár turbulencemi a tak jsme byli každou chvilku vyzýváni, abychom se připoutali. Nakonec dopadlo vše dobře a my přistáli v jednu ráno na letišti v Ruzyni, kde nás přivítal déšť. Opravdu tvrdý návrat do reality!

Závěrem už jen mohu napsat, že když jsme Rhodos neprocestovali celý a neviděli všechny památky a místní letoviska, že i tak jsme si dovolenou užili plnými doušky, načerpali spousty sluníčka a energie. Rhodos je opravdu krásný ostrov, který je zárukou slunečné dovolené a my ho můžeme všem jen a jen doporučit!

 

 

p8110094.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář