Kokořín – hrad a okolí
Kokořín – hrad a okolí, co se týče Kokořínska, je tu asi tolik míst, že kdykoliv sem přijedete, najdete vždy něco nového, krásného. My jsme tady byli několikrát a vždycky jsme si užili přírodu, čistý vzduch a hlavně tu nádhernou přírodu. Jednou jsme se snažili utahat dcerku a tak jsme ji nejdříve vytáhli na protější kopce (později jsem se dozvěděl, že se trasa jmenuje Podhradská cesta), kde půjdete hustým lesem po cestičkách, kde asi dříve tekla voda. Po zdolání kopce jsme se ocitli na nádherných kopcích, odkud je super výhled přímo na hrad. Můžete jít až na konec rovinky a tam se obrátit a jít zpět nebo pokračovat dál po značené cestě, která tvoří asi 5km okruh. Tady na vás už ale budou čekat drobné překážky v podobě schůdků, žebříků apod. My jsme se vrátili a po návratu na parkoviště jsme neměli dost a vyrazili jsme na hrad. Malá celou cestu až k hradu vyšla úplně v pohodě, na hradu už jsem ji musel nést, protože bylo dost hodin a paní průvodkyně nás pustila na hradby pod podmínkou, že se za 45minut vrátíme zpět. Hrad je nádherný, byli jsme i v nově otevřených sklepeních, kde jsme se dozvěděli různé historky o loupežnících a jiných zajímavých věcech (obličej ve skále). Všechno jsme v klídku stihli, nafotili pár snímků a dostatečně se i pokochali těmi výhledy do okolí. Dcerku jsme sice neutahali (sami jsme byli mrtví), ale moc se nám tu líbilo. Jindy jsme zaparkovali kousek dál na parkovišti připomínající zbytky kempu (umývárna ve stylu koryt, studna) a po překročení potoka, se vydali na malou procházku, která nás přivedla až pod „Pokličky“ (jsou ve znaku Kokořínska), odhodlali jsme se a vydali se zdolat těch „pár“ schodů. :o) Výšlap je náročný spíš na dech, ale i to jsme zvládli a Pokličky jsme zdolali. Těsně pod vrcholem je malá zastávka přímo pod Pokličkou, kde si malá vyzkoušela lezení na skále. Pak jsme ale přišli přímo na vrchol a tam bylo fakt nádherně. Jsou tu dvě lavičky, kde můžete všechno vypustit a jen poslouchat to ticho. Opodál jsou další skály (oni tu jsou všude) a spousta a spousta borůvčí, takže jsme při příští návštěvě ještě navíc sbírali borůvky. Malá si tady opravdu užila různé lezení, prolejzání a zdolávání skal, takže ani nechtěla domů. Dalším z výletů na Kokořínsku bylo „temné údolí“, je to labyrint skal, které na vás může přinést chmury, ale my jsme spíš obdivovali všechny ty skalní útvary, mezi ktarými jsme se tam v úzkých uličkách prodírali. Na tenhle výlet jsme se dostali z vesnice Ráj, kde je i prima hospůdka. O Kokořínsku by se dalo napsat opravdu spousta věcí a historek, nám se tady moc líbí a myslím, že jsme tady naposledy určitě nebyli. Doporučuji předem mrknout na nějakou turistickou mapu, aby jste si udělali obrázek, kam všude se tady můžete dostat.